|
|
RELIGIOUS EDUCATION AND SOCIAL CHANGES INCHRISTIAN COMMUNICATION IN INDEPENDENTKAZAKHSTAN
Slováková, Viktorie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývala výzkumem náboženského vzdělávání a sociálních změn v křesťanské komunikaci na příkladu nadnárodních a mnoho-náboženských zemí, a to konkrétně v Kazachstánu. Práce využila základní principy a metody k představení historického a kulturního stavu současného Kazachstánu a jeho náboženské sféry života. Aktuálnost problematiky je spojena především s historickými a společenskými změnami, které nastaly po rozpadu Sovětského svazu, kdy Republika Kazachstán dosáhla nezávislosti a převzala roli demokratického a sekulárního státu. V této souvislosti je třeba třeba zmínit, že je důležité u těchto změn věnovat pozornost roli křesťanského náboženství. Každý stát čelí problémům, které vyžadují aktivní účast na jejich řešení. V Kazachstánu je důležitou otázkou regulace náboženských organizací. Jedním z klíčových bodů je význam náboženské výchovy při vytváření nových společenských vztahů a udržování náboženských vztahů a demokratických hodnot. Objevují se nové formy křesťanské komunikace, které se přizpůsobují moderní společnosti. Je však třeba vzít v úvahu, že i v náboženské sféře se objevují problémy spojené s odmítáním některých náboženských přesvědčení některými skupinami společnosti, jakož i problémy, které se týkají extremismu a radikalizace v náboženské oblasti. V této...
|
|
|
RELIGIOUS EDUCATION AND SOCIAL CHANGES INCHRISTIAN COMMUNICATION IN INDEPENDENTKAZAKHSTAN
Slováková, Viktorie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Šafin, Ján (oponent) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Tato disertační práce se zabývala výzkumem náboženského vzdělávání a sociálních změn v křesťanské komunikaci na příkladu nadnárodních a mnoho-náboženských zemí, a to konkrétně v Kazachstánu. Práce využila základní principy a metody k představení historického a kulturního stavu současného Kazachstánu a jeho náboženské sféry života. Aktuálnost problematiky je spojena především s historickými a společenskými změnami, které nastaly po rozpadu Sovětského svazu, kdy Republika Kazachstán dosáhla nezávislosti a převzala roli demokratického a sekulárního státu. V této souvislosti je třeba třeba zmínit, že je důležité u těchto změn věnovat pozornost roli křesťanského náboženství. Každý stát čelí problémům, které vyžadují aktivní účast na jejich řešení. V Kazachstánu je důležitou otázkou regulace náboženských organizací. Jedním z klíčových bodů je význam náboženské výchovy při vytváření nových společenských vztahů a udržování náboženských vztahů a demokratických hodnot. Objevují se nové formy křesťanské komunikace, které se přizpůsobují moderní společnosti. Je však třeba vzít v úvahu, že i v náboženské sféře se objevují problémy spojené s odmítáním některých náboženských přesvědčení některými skupinami společnosti, jakož i problémy, které se týkají extremismu a radikalizace v náboženské oblasti. V této...
|
|
| |
|
|
Náboženské vzdělávání v digitální éře
POUROVÁ, Lucie
Práce se zabývá složitostí orientace v globálním informačním prostoru. Upozorňuje na problém věrohodnosti zdrojů na internetu. Katecheze pro děti a dospělé je úzce spojena s pedagogikou. Rychlý vývoj ICT vede k nutnosti celoživotního vzdělávání a získávání digitálních kompetencí u učitelů i žáků. Internet nabízí materiály pro školní výuku náboženství. Výzkumná část práce se zabývá praktickým použitím těchto materiálů prostřednictvím ICT. Učitelé náboženství jsou dostatečně digitálně kompetentní. Používají digitální technologie jako zpestření výuky probíraného tématu.
|
|
|
Výuka náboženství v sekulárním prostředí pohraničí
MACANOVIČ, Andrea
Práce se zabývá problematikou výuky náboženství na státní základní škole v sekulárním prostředí pohraničí. Teoretická část seznamuje čtenáře s konkrétním místem, vesnicí Malonty a to v kontextu historie a současnosti. Druhá, praktická část se týká konkrétních příkladů činnosti s dětmi při výuce náboženství na základní škole. Třetí, závěrečná část obsahuje celkové zhodnocení a pohled autorky na problematiku výuky náboženství a autorčiny vlastní zkušenosti při její činnosti s dětmi. Téměř celá práce je napsaná formou vyprávění a uvedením vlastních příkladů konkrétních vyučovacích hodin. Při tvorbě náplně hodin náboženské výchovy autorka hojně využívá metodiky Katechetického a pedagogického centra diecéze ostravsko-opavské a také své vlastní nápady.
|
|
|
Vztah Božího zjevení a lidské zkušenosti krásy jako výzva pro náboženskou edukaci
BLAŽEK IŇOVÁ, Veronika
Tato disertační práce se věnuje teologickému pojednání o vztahu mezi nadpřirozenou sférou Božího zjevení a přirozenou oblastí možností jeho lidského nacházení v kráse stvořeného světa a ve vizuálním umění. Otázku vztahu posvátna a krásy zde proto teoreticky nahlížíme hned z několika teologicko-estetických perspektiv, abychom tyto poznatky mohli následně aplikovat do současné nábožensko-edukační praxe. Hlavním teoretickým východiskem, které bylo součástí inspirace naší práce, je teologická estetika, zvláště dílo jednoho z jejích hlavních představitelů, Hanse Urse von Balthasara, který ve své trilogii "Herrlichkeit: Eine theologische Ästhetik" představil unikátní způsob teologického uvažování o vztahu krásy a dalších stupňů (dobra a pravdy) vedoucí k rozpoznání posvátné skutečnosti v profánním světě. Cílem zde uvedeného kvalitativního výzkumu potom bylo empiricky zjistit, zda člověk může skutečně prostřednictvím krásy zažít prožitek transcendence a pokud ano, jakým způsobem tuto zkušenost vnímá? Design našeho výzkumu se dělil na dvě části, určené rozdílnými cílovými skupinami. V první části byl výzkum veden metodou interpretativní fenomenologické analýzy (IPA) a daty získanými hloubkovými rozhovory s pěti výtvarnými umělci. Druhá část výzkumu zjišťovala modality vnímání krásy a posvátna u studentů gymnázií, pomocí metody zakotvené teorie (GTM) a analýzy fotografických dat. Zde představenou didaktickou metodu, která vede své posluchače od vnímání krásy stvořené i umělecké, přes dobro mezilidských vztahů až k uvědomění si smyslu života, které může být završeno přijetím vrcholného poznání Pravdy, jíž je Kristus, jsme nazvali "Užasnout-Zakusit-Proměnit". Tento didaktický "transcendentální" model je aplikací empiricky zjištěných dat a teoretických závěrů a může být uplatněn v náboženské edukaci, katechezi i pastoraci jako dynamický prvek lidské zkušenosti, jenž může otevírat hledajícímu člověku cestu k Boží Lásce.
|
|
|
Religiozita a důvody náboženského směřování u studentů víceletého gymnázia v rámci předmětu náboženské výchovy
VODIČKOVÁ, Alžběta
Práce se zabývá religiozitou a důvody, které určují náboženské směřování mládeže. V teoretické části pojednává o religiozitě, jejích druzích a ovlivňujících faktorech. Dále charakterizuje náboženskou socializaci a období dospívání. V rámci českého a německého prostředí popisuje náboženské postoje mládeže a její participaci na náboženských činnostech. Praktická část se na základě kvalitativního výzkumu vedeného formou polostrukturovaných rozhovorů zabývá důvody, které vedou mládež na víceletém gymnáziu k volbě a navštěvování předmětu náboženství. Interpretuje názory dospívajících týkající se předmětu náboženské výchovy a role náboženství a víry v jejich životě.
|
|
|
Využití zkušenostního učení v hodinách náboženství
HEMEROVÁ, Tereza
Bakalářská práce s názvem "Využití zkušenostního učení v hodinách náboženství" se zabývá aplikací zkušenostního učení do hodin náboženské výchovy. Zaměřuje se na děti ve věku osm až jedenáct let. Práce obsahuje teoretickou část a praktickou část. Cílem práce je zjistit, jaké změny přináší metoda zkušenostního učení do hodin náboženství. Teoretická část práce se věnuje charakterizaci zkušenostního učení, při které se zaměřujeme zejména na poznatky D. Kolba. Dále v této práci pronikáme do náboženské pedagogiky, zkoumáme její předmět, cíle a metody. Zabývá se také biblickými příběhy a možnostmi jejich předání dětem. Praktická část obsahuje dvě modelové hodiny náboženské výuky. V rámci praktické části byly tyto dvě hodiny naplánované a popsané, vč. přípravy a popisu obsahu, který tyto dvě hodiny tvoří.
|
|
|
Výchovné aktivity církví v ČR pro děti předškolního věku
Kociánová, Elena ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Křivánek, Zdeněk (oponent)
KOCIÁNOVÁ, E. Výchovné aktivity církví v ČR pro děti předškolního věku. Praha 2011. Diplomová práce. Karlova univerzita v Praze. Pedagogická fakulta. Katedra primární pedagogiky. Vedoucí práce Doc. PhDr. Jana Uhlířová, CSc. Tato diplomová práce představuje široké souvislosti náboženské výchovy dětí v obecném slova smyslu a zabývá se působením církvemi zřízených škol, především mateřských škol. První, teoretická část práce pojednává o širokých souvislostech náboženské výchovy v kontextu psychologie náboženství, náboženskou socializací a zkušeností, vývojem morálních norem. V této části se definují role rodiny, církve, školy a společnosti v náboženském vývoji dítěte a při zprostředkování náboženské tradice mladé generaci. Druhá, praktická část práce je rozdělena do dvou obsahových celků. První na základě analýzy dotazníkového výzkumu sleduje činnost církevních mateřských škol, jejich aktivity a výuku ve vztahu k zamýšleným nábožensko-vzdělávacím cílům. Druhý celek se zabývá mimoškolními aktivitami, které církve dělají pro děti během týdne.
|
|
|
Nábožensko-pedagogický systém Marie Montessori v ekumenické katechezi.
Bandhauer, Petra ; Beneš, Ladislav (vedoucí práce) ; Muchová, Ludmila (oponent) ; Macek, Ondřej (oponent)
Práce se zaměřuje na nábožensko-pedagogický systém Marie Montessori a jeho zakotvení v křesťanské katechezi. Prvním krokem v práci Petry Bandhauer je porovnání přístupu Marie Montessori s přístupem klasika pedagogiky u nás - J. A. Komenským. Dalšími kroky jsou prostudování principů metody Montessori se zaměřením se na náboženskou výchovu, popis její recepce v pedagogice v Německu a v Československu v době 20.-40. let 20. století a potom od let 50. Zvláštní pozornost je věnována realizaci náboženské výchovy Montessori v Katechezi Dobrého pastýře a v katechezi Godly Play, které jsou podrobně popsány. Některé z nejvíce problematických názorů Marie Montessori jsou zde předloženy a po hlubším seznámení se s pohledy teologických antropologů Wolfharta Pannenberga a Karla Rahnera jsou zhodnoceny pro naši současnou praxi. Práce se obrací k aktuální praxi, proto přináší porovnání stavu praxe Katecheze Dobrého pastýře a Godly Play v Německu a v České republice ve snaze popsat jejich potenciál pro formování religiozity dětí v křesťanské společnosti v ekuméně. V souvislosti s přikloněním se autorky práce ke katechezi Godly Play vznikl návrh katechetického materiálu, jehož textový výběr je v příloze práce. Příloha obsahuje také některé vybrané citáty z Montessori textů.
|
host ::
RSS.